Důležitost stromů ve městě je nenahraditelná
Vzrostlá zeleň zajišťuje zvlhčení prostoru, jeho ochlazování, snižuje prašnost, poskytuje stín atd. Stromy patří mezi významnou estetickou složku zastavěného území.
Sídlištní zeleň na podzim
Stromy a rostliny vůbec jsou dlouhou dobu ceněny pro svoji schopnost „odčerpávat“ oxid uhličitý z ovzduší. Procesem fotosyntézy přeměňují sluneční energii tak, aby ji mohly využít pro svůj růst a tvorbu semen, ale také spotřebovávají ze vzduchu oxid uhličitý a vypouštějí kyslík, který je pro člověka nezbytný. Vzrostlý strom vyrobí denně takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně pro deset lidí. Zároveň některé dřeviny (např. lípa malolistá i velkolistá, bříza bělokorá nebo bez černý) do svého okolí uvolňují silice, které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.
Vegetace ve městech působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují jedovatý přízemní ozón, oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek. Mezi nejefektivnější stromy v záchytu částic patří borovice a cypřiš. Neshazují jehlice, a proto jsou i v zimě schopny zachycovat prachové částice.
Pod stromy lze naměřit až o méně než 3 °C nižší teplotu a v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší. To vše pomocí evapotranspirace (proces, kterým se voda z kapalného či tuhého stavu přeměňuje na vodní páru).