Věděli jste, že 29. září je Mezinárodním dnem proti plýtvání jídlem? Výzva Září proti plýtvání vznikla v roce 2020, kdy OSN zasvětila předposlední zářijový den tomuto tématu. U nás se této kampani věnuje spolek Zachraň jídlo.
Nabízí se úvaha, že největší plýtvání jídlem mají na svědomí velké obchodní řetězce, ale podle údajů Evropské komise z roku 2019 nejvíce potravinového odpadu vzniká u spotřebitelů a to až 52 %. Nespotřebované potraviny a jídlo končí nejčastěji v odpadkovém koši, kompostu nebo odpadních trubkách. To se ostatně potvrdilo i v Novém Jičíně, když v roce 2020 z analýzy směsného komunálního odpadu vyplynulo, že téměř 18 % odpadu v černém kontejneru tvořil potravinový odpad.
Potravinový odpad (gastroodpad) se tedy od března 2022 stal další složkou odpadů z domácností v Novém Jičíně, které mohou občané města třídit zvlášť do hnědých popelnic s těsnícím víkem. Do 40 nádob občané vytřídili 46 tun odpadu, proto město od března 2023 službu rozšířilo o dalších 20 nádob. Od ledna do konce srpna tohoto roku tak občané do 60 popelnic vytřídili téměř 44 tun potravinového odpadu.
Je třeba mít na paměti, že kromě nespotřebovaných potravin, vařeného jídla, potravin po datu spotřeby, lze do nádob odkládat i rostlinné a živočišné zbytky, nahnilé ovoce a zeleninu, kávovou sedlinu, atp. I tak je ale 44 tun za 8 měsíců obrovské množství (5,5 tuny měsíčně). Určitě by podstatná část tohoto odpadu nemusela vzniknout a mohla být spotřebována (snězena) nebo darována.
A tady jsme zpět u plýtvání jídlem. Věděli jste, že dražšími potravinami se plýtvá méně a těmi rychle se kazícími více? A co termíny „spotřebujte do“ nebo „minimální trvanlivost“? Po skončení doby minimální trvanlivosti je přitom zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín „spotřebujte do“ značí, že jídlo už může být po datu zdravotně závadné. Stačí ho jen zkontrolovat vizuálně a očichat.
V neposlední řadě je plýtvání jídlem spojeno s jeho finanční hodnotou. Vysoká škola ekonomická v Praze a Mendelova univerzita v Brně odhadují, že v roce 2023 se vyhodí potraviny v hodnotě 3.519 Kč na obyvatele. To je u průměrné domácnosti (dle ČSÚ 2,33 člověka) 8.199 Kč za rok 2023.
Tipy a rady jak neplýtvat, ať už správným nakupováním nebo uchováváním potravin, nabízí iniciativa Zachraň jídlo na svém webu zachranjidlo.cz.
Eva Rusková, odbor životního prostředí
Zdroj: zachranjidlo.cz